Ranní idylka na palubě
Ráno nás přivítalo slunečné a s vůní míchaných vajíček, které kapitán připravil k snídani. U toho si labužnicky usrkáváme kafíčko z nespressovače. Pořád mě fascinuje, co všechno tahle kuchyň umí – dvě lednice s mrazákem, kávovar na kapsle, rychlovarka, mikrovlnka… na klasické plachetnici tohle fakt nevídám.
Po snídani se dáváme do příprav k vyplutí a okolo desáté hodiny hladce opouštíme marinu. Míříme směrem na jih k ostrůvku Fléves, zhruba 10 námořních mil odsud. V plánu máme menší dobrodružství – ponořit se k potopenému vraku, který tu odpočívá už pár desítek let. Jedná se o vrak nákladní lodi v hloubce 16m. Loď se zde potopila v roce 1983.
Fléves a polední pauza
Kolem poledne kotvíme v krásné zátoce. Služba se vrhá na přípravu oběda a zbytek posádky okamžitě skáče do průzračné vody. Potápíme se u skal, voda je neskutečně čistá, kolem nás plavou hejna rybek – prostě top! A ten vrak? No, nakonec k němu úspěšně doplavali a prohlédli si ho jen dva odvážní členové výpravy. My ostatní si vystačíme s relaxem, drinky a koupáním.
Odpolední kávu bohužel vynecháváme. Kapslový kávovar bez 220 V prostě nefunguje. Co vám budu povídat, jako správný kofeinový závislák jsem z toho trochu rozmrzelá. Snad nás zachrání další marina.
Pokračujeme na Aeginu
Kolem třetí zvedáme kotvu a plujeme směrem k východnímu pobřeží Eginy, konkrétně do městečka Ag. Marina. Na kopci se tam tyčí chrám bohyně Aphaia. Kapitán chce zůstat na kotvišti, ale u mola je místa dost – i pro druhý katamaran. Přesvědčím ho, ať to vezme k molu. Výběrčí žádá 10 €. Kapitán slyšel stovku, tak se zkusmo ptá na slevu – a pak jen překvapeně zírá, že vážně chce jen deset.
Večerní výprava a západ slunce
První skupina se vydává na výšlap ke chrámu. Google sice hlásí otevírací dobu do nějaké 19 hodiny, ale když se vyškrábeme nahoru, máme štěstí – ještě je otevřeno ačkoliv je už po sedmé. Chrám je impozantní, dechberoucí, navíc máme výhled směrem k severu, až ke Korintu, a taky na západ, kde se slunce pomalu sklání k obzoru. Magický moment.
Kousek od chrámu nacházíme ještě malý klášter, a tak dáváme rychlou obhlídku i tam, než zamíříme zpátky do města. Jedná se o ženský klášter a pro mě je to doslova oáza klidu. Akorád kamarád na nás musel počkat venku 🙂 Kvůli svému příliš letnímu oblečení nebyl puštěn dovnitř. Na to v Řecku pozor, v klášterech nebo i kostelících dbají, aby žena měla zakrytá kolena a ramena, to samé muži. U žen i bývá problém mít třeba kalhoty. Je dobré vybavit se šátkem nebo pareem, které si kdykoliv můžete uvázat kolem pasu a nerušeně tak navštívit tato krásná místa.
Večeře probíhá v příjemné místní restauraci s výhledem na marinu. U vína a řeckých specialit plánujeme zítřejší ráno – čeká nás pekárna a nákup zásob. Část posádky se ještě vydává na průzkum místních butiků.
Den plný pohody, dobrodružství a krásných výhledů. A i když jsem bez kávy, pořád je to parádní jachtařský den.
